Láska

Tma. Sama se sebou vedu spor každodenní
a vím, že do rána zamhouřím oči stěží.
Říkám si - proboha, tak hezký zase není!
A srdce směje se - vždyť na tom nezáleží.

Trápím se. Neusnu. Blíží se kuropění.
Jen pravdu vyluštím hned, obviním ji ze lži.
Říkám si - proboha, tak chytrý zase není.

A náhle bojím se, strach na mě zuby cení,
tuším pády, závrať mám jak na vysoké věži.
Chci srdce varovat, že je mi na umření.
A srdce směje se - vždyť na tom nezáleží.